Hrozně ráda vařím. Proto "Jídlem k vášni". Na co asi dneska chcete uhnat chlapa, než na pořádný jídlo. Teda, to je moje teorie, ano pořád teorie... Blog jsem začala psát právě proto, že ráda vařím, ne že bych na to chtěla uhnat chlapa. Ale můj koncept, že budu přidávat recepty, pokulhává na tom, že hrozně ráda vařím klasiku a tu se vlastně pořád ještě učím, tzn, že ji vařím podle něčích receptů. A přidávat sem vlastně cizí recepty není tak úplně košer.. Tak jsem se rozhodla to vzít za úplně jiný konec. Inspiroval mě film "Julie a Julia", kde hlavní hrdinka vařila recepty podle kuchařky, kterou obdivovala. Ten její blog ale nebyl tak jenom o jídle. A u mě to je asi tak stejné, miluju dobrý jídlo a miluju vaření, ale není to jenom o tom. Život je plný zážitků, pocitů, emocí, přátel, práce a selfíček (ty vám sem budu přidávat :-) )...a to všechno se mezi tím vařením a i do toho vaření musí nějakým způsobem promítnout.
Třeba včera, čekalo mě rande...po roce jsem měla jít na schůzku s mužem... Takže mi ani nevadilo, že musím vstávat na ranní meeting do práce. Na sedmou hodinu být v práci je nekřesťanský, ale mě to fakt vyjímečně nevadilo. Těšila jsem se na odpoledne. Ale rande se nakonec nekonalo, protože ten vyvolený, který měl možnost se mnou strávit báječné odpoledne, to odvolal, bez náhrady... A víte, co mě napadlo hned potom, co se můj mozek probral z toho šoku? (Ano, chvíli mi trvalo, než jsem pochopila, jaký je to trouba, že odolal mému šarmu.) Napadlo mě - "Co si asi uvařím dobrýho? Musím jít nakoupit, mám vyžranou ledničku!" Těmhle jídlům říkám "jídla pro duši". Člověk potřebuje něco fakt, ale fakt vážně něco božího na jazyk...orgasmus na talíři. Včera jsem se nakonec rozhodla vyzkoušet recept z druhé kuchařky Dity P. Udělala jsem si špenátovo ricotové noky s rajčatovou omáčkou a mozarelou. A byly boží.
V práci to úplně neklape, tak mi v hlavě šrotuje pár nápadů na to, jak si tím jídlem i vydělávat. Kamarádka mě zásobuje dalšími nápady. Bylo by to fajn, dělat věci, který Tě baví a ještě z toho vyžít. Ale ..... !!!!! Těch pět vykřičníků mi v hlavě bliká červeně. Největší otázka je (za tou zas bliká pár červených otazníků) - Máš na to ???
... A tak to jsem celá já... holka z Brna s pořádným zadkem (však taky holku má být za co chytit), která se ráda směje a je tak trochu cynická a ironická a která pořád něco hledá. Hledám prince (stačí když to bude princ jen pro mě, pro ostatní být nemusí a koně taky mít nemusí, ten se do garsonky nevejde), hledám tu pravou práci, hledám sebe sama...
Žádné komentáře:
Okomentovat